H.P. Lovecraft
Pamatuji si velmi živě, když jsem poprvé četl báseň Havran od E.A. Poa. Po přečtení jeho děl jsem dál hltal knihy A.C. Doyla nebo J. Vernea. Nejvíc se mi samozřejmě líbila tajemnost v odstavcích bostonského rodáka a začal jsem hledat autora, který smýšlí podobně jako pan Poe i já. Díky internetu ve školních učebnách, který tehdy zdaleka nebyl tak dostupný jako dnes, jsem narazil v textech metalových kapel odkazy na spisovatele H.P. Lovecrafta. Tehdy jsem vůbec netušil, že se jedná o spisovatelskou legendu.
Jako první jsem přečetl povídky Cool Air a Polaris. Ty mě naprosto očarovaly svou atmosférou, ve které je prostor pro čtenářovu fantazii. Samozřejmě, že je tento autor znám jako mistr hororu, já ale daleko víc obdivoval zasněnost a někdy až vědeckou atmosféru. Začal jsem tedy shánět další jeho díla. Do dnes rád vzpomínám na cesty do školy nebo na univerzitu, kdy jsem doslova hltal každý řádek, v hlavě si promítal děj a k němu slyšel hudbu, kterou zatím nikdo nesložil. Cítil jsem zvláštní spojitost a velkou dávku inspirace…
Oakvyl
Moje první skladatelské počiny jsem tehdy umisťoval na server BandZone a MySpace pod názvem Oakvyl, což byl vymyšlený název pro fiktivní město právě podle vzoru H. P. Lovecrafta a jeho Arkhamu. Dokonce jsem i zveřejnil album s názvem Fibrillated. Tehdy byly moje skladby bez bicích i zpěvu, prostě čisté instrumentální kytarové kompozice a o žánru jako je post-rock jsem ještě ani neslyšel.
To se změnilo objevením kapel Sigur Rós, God Is an Astronaut, Butterfly Explosion a If these trees could talk. Právě poslední zmiňovaná americká kapela mě učarovala přírodní atmosférou a ukázala mi, že hudba může být bez zpěvu a i tak říci hodně. Inspirován těmito umělci jsem začal skládat více a naučil se programovat bicí. Fascinovala mě spojitost umění s moderní počítačovou technikou…
KATATONIA měla, hlavně ze začátku tvorby, obrovský vliv na můj zvuk a skladatelský rukopis. Konkrétně album Brave Murder Day. I když to tak nevypadá, tak song One World Is Not Enough je vlastně vykradený riff ze skladby Murder od této švédské legendy. Měl jsem tu čest se s nimi několikrát potkat a nechat si album podepsat. Pořád tajně doufám, že jim někdy budeme dělat předkapelu.
Velká část zahraniční scény se tehdy soustřeďovala na různých internetových fórech, kde si skladatelé vyměňovali svou hudbu. Samozřejmě, jednalo se o těžký underground, ale právě tehdy mě uhranul hutný a nečitelný zvuk těchto projektů.
Dalo by se říci, že Oakvyl byla první fáze projektu Postcards From Arkham …
2012
OCEANIZE
V průběhu působení v kapelách Dissolving of Prodigy a AWRIZIS jsem měl spoustu materiálu, který se do těchto dvou hudebních těles žánrově nehodil, nebo byl označován jako příliš komerční.
Tyto kousky skladeb jsem pomalu doma nahrával a dával dohromady jako profesor Frankenstein, aniž bych tušil, že z nich někdy bude doslova monstrum. Některé části jsme dokonce hráli i na zkušebně. Tehdy jsem měl v hlavě projekt s názvem Corners of Arkham. Ve volných chvílích jsem doma a ve zkušebně nahrával, až jsem zjistil, že mám skoro třicet minut muziky.
V této době byla na vrcholu tvrdá hudba ve stylu metalcore, deathcore a hardcore. Nějaký post rock vůbec nikoho nezajímal. Vzpomínám si, když jsem komukoli desku pouštěl, každý mě od tohoto projektu odrazoval. Prý taková hudba nemá vůbec budoucnost a ať se raději dále věnuji AWRIZIS.
I když jsem měl album hotové a připravené k publikaci, několik měsíců jsem se rozhodoval, zda desku pustit do světa.
Záměrně jsem nechtěl, aby PFA působila jako sólový projekt, jednak proto, že jsem měl sebevědomí na nule a také protože, jsem se trochu za desku OCEANIZE styděl. Přece jenom nebyla úplně profesionálně nahrána a vymykala se tehdejším standardům. Proto jsem zinscenoval kapelní focení, kam jsem pozval pár kamarádů a udělali nějaké fotky.
PFA se tedy několik let tvářila jako regulérní kapela, i když někteří na promofotkách nikdy nic nenahrál nebo dokonce neodehrál ani koncert.
I přes to všechno se album OCEANIZE umístilo v anketě Břitva na 5. místě v kategorii objev roku.
Hledání vydavatele
Po zveřejnění celé desky na internetu se k mému překvapení ozvalo několik vydavatelství. Většina z nich byla ze zahraničí a poslali klasickou nabídku, která sice nebyla zadarmo, ale s odstupem času mě někdy mrzí, že jsem některou z nich nepřijal. Bohužel jsem v té době jako student neměl doslova ani korunu, takže jsem vše odmítal.
Napsalo mi rovněž jedno (nejmenované) vydavatelství z Polska. Jejich nabídka byla jediná, kterou jsem si v té době mohl dovolit přijmout. Ta obsahovala výrobu fyzických nosičů a základní promo.
Byl jsem nadšen! Oficiálně se oznámila spolupráce na jejich stránkách i na profilech kapely. Začal jsem tedy chystat tisková data a těšil se na fyzické vydání. Uběhl měsíc, dva měsíce … Poslal jsem tedy mail, kdy zhruba album vyjde a odpověď byla, že zhruba za dva týdny. Uplynuly čtyři týdny, měsíc … Za dalším dotazem pokračovala další omluva a to se opakovalo téměř půl roku. Poté se po vydavatelství slehla zem a nikdy jsem neslyšel ani o nich, ani o vyrobených CD …
Jedno nejmenované české vydavatelství (dnes už nefungující) mne kontaktovalo s obzvláště zajímavou nabídkou, kterou chtěli osobně projednat v Ostravě. Do jedné nóbl ostravské restaurace jsem dorazil velmi zvědavý a čekal. Po dvaceti minutách čekání mi zazvonil telefon s omluvou a prosbou, jestli můžeme nabídku projednat cestou v autě.
Dorazila luxusní kára a v ní dva pánové (jednomu chyběl zub).
Představili se a byli velmi znalí, co se české hudební scény týče a velmi si pochvalovali desku OCEANIZE s tím, jak velký potenciál tahle hudba má a že do ní chtějí investovat. Nabídli mi 3 druhy smluv, ať si je projdu a popřemýšlím. Smlouvy byly skutečně zajímavé, ale opět vyžadovaly určité finanční zajištění. Dlouho jsem přemýšlel, ale vzhledem k moji finanční situaci jsem jim musel zavolat a s díky odmítnout.
Uplynuly asi tři dny, kdy mi zazvonil telefon. Moje hudba je prý natolik zajímavá, že pro mě mají ještě jednu nabídku a jestli bychom se mohli co nejdříve sejít.
Setkání proběhlo na čerpací stanici, kde jsem se dozvěděl, jak velký mají o moji hudbu skutečně zájem a nemusel bych vůbec nic platit. Jen stačí podepsal smlouvu, že jsem jakože něco zaplatil, ale o zbytek se postarají oni. Samozřejmě se o tomto nesmí nikdo dozvědět…
Celý nadšený jsem toto vyprávěl svojí tehdejší přítelkyni, která se na mě koukala jako na blázna. Musela mi vysvětlit, že je to nejkratší cesta k problémům, a že to za žádnou cenu nesmím přijmout. Opět jsem tehdy odmítl a nikdy jsem o nich už neslyšel.
O pět let později na jednom koncertě jsem se úplnou náhodou, dozvěděl od člověka, který se s jedním z těchto pánů znal již od mládí, že se jednalo o skutečně zajímavé umělce a podnikatele. Měli několik úspěšných let během kterých ale veškeré finance a ambice prohýřili a přišli téměř o vše a tímto způsob se snažili od mladých a naivních lidi vytáhnout peníze. Mohl jsem možná do teď strávit spousta času u soudu …
Tímto jsem ztratil veškeré iluze o jakékoliv spolupráci a vše od té doby řešil výhradně sám a svépomocí.
Proto když po několika měsících dorazila nabídka od vydavatelství MATELGATE byl jsem, po tolika zklamáních s vydavateli, velmi nedůvěřivý a opatrný. Domluvili jsme se teda alespoň na vystoupení na Czech Death Festu 2014.
2013
Lipnofest
Po vydání desky OCEANIZE přišlo několik nabídek na živé hraní. Všechny byly ze zahraničí, ale jelikož kapela obsahovala pouze jednoho člena a na naučení koncertního setu další lidi nebylo moc času, nabídky jsem musel odmítat.
První koncert ve tříčlenné sestavě se nakonec uskutečnil v Černé v Pošumaví společně s rakouskými NEONSTREAM v překrásném areálu letního kina. Samozřejmě nic nešlo podle plánu. Tehdy jsem neznal nikoho kdo by na koncertech pouštěl samply z počítače. Dlouho mi trvalo, než jsem přišel na vhodné a dostupné řešení. Par minut před začátkem koncertu jsem zapojil USB kabel do notebooku a … nic. Ozýval se pouze šum. Po nekonečných pěti minutách se mi podařilo vše zprovoznit a mohlo se hrát. PFA vůbec poprvé živě ! Dokázal jsem to a bylo to skvělé! Atmosféra přírody a přehrady Lipno mě učarovala natolik, že se tam téměř každý rok vracím. Měli jsme tu možnost zahrát na stejném místě i akusticky.
Ono to žije!
PENDULUM cover
Pro PFA jsem se vždy snažil být co nejvíce žánrově otevřen a kombinovat tak tvrdou hudbu s folkem, nebo elektronikou. Mezi deskami OCEANIZE a AE0N5 jsem nahrál cover na mnou oblíbenou skladbu od DNB ikony Pendlumu. Také jsem si potřeboval procvičit svoje schopnosti ve 3D grafice, takže výsledné video je takové technologické demo.
Carnival of Souls
Jakmile jsem si na Lipno Festu vyzkoušel, že skladby z desky OCEANIZE fungují i živě, dovolil jsem si umístit PFA na festival Carnival of Souls, který jsme pořádali s tehdejším kolegou z práce a redaktorem časopisu Pařát Anxurem. Festival jsme začali pořádat pro radost, a taky abychom vytvořili žánrově pestrou akci zaměřenou na temné umění. Tento festival se tak stal takovou domovskou akcí pro POSTCARDS FROM ARKHAM.
2014
The Noonwitch
První krátký film, ve kterém se objevila hudba POSTCARDS FROM ARKHAM, byl animovaný snímek The Noonwitch v roce 2014. Adaptace Erbenovy básně obsahovala skladbu Pais des Merveilles z desky AE0N5. Ta vyšla následujícího roku. Opět jsem pracoval s 3D grafikou a animací. Film dostal ocenění v Bratislavě a skladba hraje dodnes jako outro při našich koncertech. Od té doby stále zdokonalujeme spojení naší hudby a filmu …
Singl You know there’s Something
Během nahrávání OCEANIZE jsem se naučil spoustu nových věcí, co se hudební produkce a nahrávání tyče a ty jsem chtěl zužitkovat v novém singlu. You know theres something tak byl o něco skladatelsky i technicky lepší než předchozí tvorba a rovněž odrazovým můstkem pro druhou desku AE0N5.
Chtěl jsem trochu posunout i svoje filmařské a VFX schopnosti. Začaly tedy práce na videoklipu, který kombinoval opět 3D grafiku, ale tentokrát se záběry ze zkušebny, které natáčela moje tehdejší přítelkyně na její foťák. Tehdy jsem to ještě nevěděl, ale zde začala moje filmařská kariéra, která trvá do teď …
Czech Death fest 2014
Na tomto festivalu v roce 2014 jsem hrál nejen s PFA, ale také s AWRIZIS a ještě jednou kapelou. Tedy tři vystoupení v jeden den. Ještě před koncertem PFA jsem se s lidmi z MetalGate setkal. Jednalo se o velmi příjemné posezení, ze kterého vyplynula velmi dobrá nabídka na vydání druhé desky. Tu jsem po předchozích zkušenostech s vydavateli dlouho promýšlel a několikrát jel do Prahy projednávat podmínky vydání. Nicméně vše dopadlo dobře a vydání druhé desky bylo stanoveno na rok 2015. Zde začala spolupráce s vydavatelstvím Metalgate, která trvala téměř 6 spokojených let.
2015
Recording Aeon5
Zatímco první album OCEANIZE vzniklo celé u mě doma (ostatně proto vznikla re-edice), pro druhou desku byl celý proces náročnější. Nejenže nahrávání předcházely téměř tři roky předprodukce, kdy jsem doma vlastně celou desku opět nahrál a brousil k dokonalosti tak, abych vydavateli doručil co nejlepší materiál. V samotném studiu jsme si dali záležet na každém detailu. Zásluhu na tom má Libor, který se chopil role inženýra i producenta. Dohlížel na to, abych všechny nástroje nahrál správně a pořádně. Byl to zvláštní pocit být ve studiu úplně sám a nechat se naplno pohltit uměním. Vzpomínám si, když tam přišel jeden Liborův kamarád a zeptal se, jestli to není smutné být ve studiu bez kapely. Řekl jsem, že je to můj splněný sen. Vzhledem ke kompozicím byl velmi náročný i mix. Poté se Libor podílel i na albu MANTA nebo EP AWRIZIS
Vždy se snažím ke každé desce udělat co nejzajímavější vizuál. To se týká nejen samotného obalu nebo videoklipů, ale také triček nebo merchandise k albu. U AE0N5 to například byla originální pohlednice, trsátko nebo chapadlo.
Videoklip Aeon Echoes
Na videoklipu k prvnímu singlu z desky AE0N5 jsem spolupracoval s Martinem Ferkem, od kterého jsem se co se týče filmařského řemesla hodně naučil. Nicméně, celé natáčení bylo velmi divoké. Jako velký problém se ukázalo sehnat čistě bílého králíka. Musel jsem navštívit nejméně 10 prodejen a chovatelů, kde se na mě koukali jako na blázna, protože čistě bílého králíka nikdo nechce. Nakonec se to podařilo, jenže po natáčení jsem si králíka nemohl nechat…
O následnou postprodukci se měl postarat Martin, jenže právě na začátku postprodukce se mu narodila dcera a měl jiné starosti. Celá postprodukce tedy padla na mě během učení na státnice. Videoklip pak dostal ocenění jako druhý nejlepší v anketě Břitva.
BRUTAL ASSAULT 2015
Festival Brutal Assault v roce 2015 hrál velkou roli pro vývoj PFA. Když mi přišla nabídka na tomto největším festivalu v ČR vystoupit, měl jsem pár týdnů na to vytvořit kapelu, která vlastně neexistovala. Navíc vrcholily práce na desce AEON5. Dva víkendy v létě jsme trávili ve zkušebně sehráváním nového playlistu.
Opět se něco muselo pokazit. Brzy ráno během společného nakládání aparátu mi bubeník ukázal ruku, která byla napuchlá tak, že vypadala jako zlomená. Hlavou mi proběhl telefonát, kde sděluji že na Brutalu hrát nebudeme. Ukázalo se, že se jedna o alergickou reakci na bodnutí včelou a nebylo jisté, zda vůbec bude možné s tímto handicapem hrát.
Všechno naštěstí dopadlo dobře a na festivalu jsme vystoupili i v roce 2017. Pevně doufáme, že se tam brzy zase vrátíme, je to vždy nezapomenutelný zážitek.
Tour Dreamscapes 2015
Na festivalu Brutal Assault vše klapalo a bylo potřeba desku AEON5, která sbírala pozitivní reakce, podpořit i koncertně. Domluvil jsem se tak s přáteli z ADOR DORATH (se kterými jsem předtím zorganizoval Metalshop tour ) na společném tour. METALGATE přihodili Six Degrees Of Separation a vyrazilo se na několik zastávek v Česku. Já jsem měl na starosti veškerou propagaci a Martin z Ador Dorath technickou stránku zvuku. Vše skvěle fungovalo.
Na tour do dnes rádi vzpomínáme, zažili jsme spolu legrace a všechna dřina s organizování i práce na albu se vyplatila.
2016
Rok 2016 byl opět náročný, protože jsme připravovali desku MANTA a do toho hráli několik koncertů. Opět jsme vystoupili na našem oblíbeném CDF tentokrát s tématicky spříznenými THE GREAT OLD ONES. Také jsme dostali tu čest dělat předkapelu ANTIMATTER (UK),JINJER nebo MORTIIS (NOR).
Tour OCTODANCE
Rok 2016 se nesl hlavně v duchu podpory úspěšné desky AEN05 a skládání jejího nástupce. Ovšem největší události bylo evropské tour, na které jsme vyrazili společně s MINORITY SOUND. Před začátkem jsem byl trochu nervózní, protože jsem pražáky z MM znal jen trochu a navzájem se kapely neznaly vůbec. Vyrazit jsme měli v jedné dodávce. Po nasednutí a plní očekávání Otus otočil klíčkem a … nic. Několik pokusů o nastartování bylo marných. U motoru se mě Otus zeptal: Rozumíš autům? V ten moment mi bylo jasné, že žádné tour nebude.
Nakonec se ukázalo, že se jednalo o vadnou baterku, ta se vyřešila a já si dal ještě sprint přes celou Prahu pro naše CD k vydavateli. Podařilo se nám dokonce předskakovat v německu pro MORTIISE z EMPEROR. Tenkrát mě trošku zarazila jeho profesionalita. Se všemi si podal ruku a celý večer v backstage podepisoval plakáty a byl velmi slušný. My jsme tak profesionální úplně nebyli, protože bylo naprosto normální, když jsem já, Aleš a Otus několik dní nespali a po koncertech nezřízeně chlastali…
Na tour vždy rádi vzpomínáme. S Alešem, Otou a Peťou jsme dobrými přáteli do teď…
Samozřejmě jsme na tour zažili i krušné chvilky. Například ve Vídni jsme se ocitli ve 2 ráno na ulici a neměli kde přespat. Kapela, která akci pořádala to trochu přehnala s alkoholem a po menší potyčce dokonce poškodili naše vybavení. Na hotel už bylo pozdě a navíc jsme na něj neměli ani peníze. Nezbývalo nám nic jiného, než jet pár hodin do Olomouce, kde jsme přespali.
Videoklip ONE WORLD IS NOT ENOUGH
Po produkčně náročném videoklipu Aeon Echoes jsem chtěl natočit něco víc živelného a zaměřeného na kapelu. Také do klipu ukrýt název nové, připravované desky. Poprosil jsem Libora (zvuková stránka desky AE0N5 a MANTA) jako kameramana. Lenku o ilustrace k představení desky MANTA. Rendolfa z klubu Barrocko o prostory a Martina z GM studia o světla. Tito lidé pomáhali PFA hlavně ze začátku a ještě k tomu často zadarmo, za což jsem jim moc vděčný. Celé natáčení mělo být jednoduché a rychlé …
Libora jsme nechali několik desítek minut s technikou za několik stovek tisíc mrzout i s druhým kameramanem v autě. Na místě jsme ještě k tomu zjistili, že nemáme bicí. Celé natáčení se tak protáhlo až do pozdních hodin. Naštěstí to Liborovi ani lidem z klubu Barrocko nevadilo. Na střihu a postprodukci jsem si nechal záležet. Jednalo se o totiž nejvíc hitovou skladbu z druhé desky, kterou hrajeme vlastně do teď …“
2017
Rok 2017 byl za těch 10 let asi vůbec nejnáročnější kvůli Dokončení a Vydání dlouho očekávané desky MANTA na festivalu Brutal Assault. Akustické Busking tour. Předskakování před JINJER , OBSCURE SPHINX, TIDES FROM NEBULA. A MANTA OVER POLAND tour
Nahrávání MANTA
Byl jsem skutečně nadšen a plný energie z toho, jaký úspěch mělo album AEON5. Téměř ihned po jeho vydání jsem začal skládat jeho nástupce, který měl být trochu více progresivní a rozmanitý. Vůbec poprvé se dopředu počítalo s tím, že se skladby budou hrát i živě a z toho důvodu jsem chtěl nahrát poprvé i živé bicí a smyčce. S každou deskou jsme chtěli posunout produkci výše. MANTA má dokonce živé a profesionální smyčcové nástroje, což byl pro mne splněný sen. Neuvědomil jsem si ale, že profesionální muzikanti budou potřebovat profesionální podklady – tedy noty ke všemu, co jsem chtěl, ať zahrají. Strávil jsem tedy mnoho večerů sepisováním not a vzpomínáním na flétnovou hru.
Velká část nahrávání opět probíhala v MetalGate studiu. Vůbec poprvé jsem zažil pocit, kdy jsem chtěl ze studia odjet pryč. Předchozí nahrávání a přípravy mi daly docela zabrat, do toho jsem musel řešit školu a práci. Po příjezdu do Vsetína jsem zjistil, že i Libor má také spoustu práce. Takže jsme většinou půlku dne pracovali a až večer nebo brzo ráno značně unavení nahrávali. Ani jednomu to moc nevyhovovalo a nálada byla na bodu mrazu. Měl jsem dokonce už rozepsaný mail, kde jsem vydavateli oznamoval odsunutí nahrávání na jiný termín. Nakonec jsme s Liborem všechno nějak vyřešili a deska se povedla skvěle. Album se opět umístilo v top 5 v anketě Břitva.
Videoklip The Kvlt Ov Dream
Opět jsem chtěl posunout svoje filmařské a režijní schopnosti o level výše. Vypracoval jsem tedy projekt a dokumentaci k singlu The Kvlt ov Dream a oslovil Jeden Kmen, kteří vytvořili působivý multižánrový projekt. Natáčení trvalo od brzkých ranních hodin až do večera, a druhý den jsme natáčeli kapelní část, kdy jsme se opět potýkali s problémy ohledně bicích. Náročná byla i postprodukce. Nicméně celý videoklip byl opět oceněn jako druhý nejlepší v cenách Břitva.
Busking ritual Tour 2017-2018
Ještě před vydáním akustické desky SPIRIT jsme vyrazili na busking tour. Jednalo se o jednu z nejdůležitějších zkušeností, kterou jsem zažil. Hraní na akustické nástroje, často pro obyčejné posluchače, skutečně prověří muzikantské a skladatelské schopnosti. Hráli jsme na zajímavých místech, v kavárnách, vinárnách, na ulici … Právě tato zkušenost byla jednou z hlavních inspirací pro moje sólové akustické album.
Brutal Assault 2017
Vydání desky MANTA jsme se rozhodli naplánovat na stejný den, kdy jsme hráli na festivalu Brutal Assault. Naplánována byla dokonce i oficiální autogramiáda, kam k našemu překvapení přišlo mnoho lidí a poté následovaly rozhovory v press centru. Tam jsem šel rovnou z autogramiády a trochu posilněn alkoholem, který jsme v průběhu podepisování pili s fanoušky. Trochu jsem měl obavy, jelikož jsme hráli ve stejný čas, kdy vystupovali legendární EMPEROR. Měli jsme ale plno a zážitek byl neskutečný. Nové skladby fungovaly parádně a vlily mi do žil spoustu energie.
Festival Castle Party 2017 (with MY DYING BRIDE (UK))
Zahrát si na jednom z nejstarších festivalů v Polsku se nám podařilo zatím dvakrát. Poprvé v roce 2017, to jsme hráli v kostele, vyprodali merch a zamilovali si polské publikum, za kterým jsme se několikrát vrátili i na tour. Podruhé jsme na hrad Bolkow plné goth komunity jeli v roce 2021 a pevně doufáme, že se tam v budoucnu vrátíme!
Tour MANTA Over Poland
S čerstvou deskou MANTA jsme vyrazili na tour do Polska, kde nám dělali společnost litevští AU DESSUS ze severu. Koncert ve Varšavě nebyl jeden z nejlepších. Nefungovaly světla, takže se hrálo téměř potmě. Měli jsme brzký hrací čas a byli z předešlých koncertů unaveni. Lidí taky moc nepřišlo, až na jednoho pána, který pořád chodil kolem našeho merchandise a tvrdil, že přišel hlavně na nás a že se mu koncert moc líbil. Poděkoval jsem, ale moc nevěřil. Po chvíli nám sdělil, že je pořadatelem festivalu Prog in Park, kde bude Anathema a že by nás tam chtěl. Málem jsem omdlel…
Bratislava s OBSCURE SPHINX
Koncertování k desce MANTA bylo docela vyčerpávající a začaly se naplno projevovat problémy ohledně spolehlivosti bubeníka. Vůbec největší průser se nám stal v Bratislavě, kde jsme hráli před mými oblíbenými OBSCURE SPHINX. Dlouhá zvuková zkouška a opakované problémy s technikou nechaly téměř dvě stovky lidi čekat několik desítek minut, během kterých za mnou muzikanti z OBSCURE SPHINX i pořadatel neustále chodili a ptali se co se děje. Situace nikam nevedla tak jsem se rozhodl začít hrát cely set bez samplů a metronomu. Za běhu jsem vybral skladby, kde orchestry tolik nechybí a sám jsem určoval tempo, které bylo proklatě rychlé. Publikum bylo velmi shovívavé, ale já se natolik styděl i před polskou kapelou, že jsem pořadateli řekl, ať nám nedává honorář. Cesta domu nebyla vůbec příjemná.
2018
Videoklip Owls not what they Seem
Videoklip ke skladbě Owls Not What They Seem z desky MANTA je poctou tvorbě Davida Lynche. Jeho umění mě vždy fascinovalo a nejen tato skladba, ale i celá deska je inspirována například seriálem Twin Peaks. Samotné natáčení bylo velmi náročné a zahrnovalo průlety dronem na několika místech ČR. Nejtěžší to měla naše kamarádka Marie, která v masce sovy strávila celý horký den!
Prog In Park
Bezesporu splněným snem bylo vystoupení v Polsku na festivalu Prog in Park. Měli jsme tu čest hrát před umělci, kteří ještě stále ovlivňují naší tvorbu. Anathema, Ihsahn, Leprous i Tides from Nebula byli naprosto skvělí. V backstage jsem měl možnost příjemně si pokecat s Einarem z Leprous, když jsem se ho zeptal jestli si s ním můžu dát fotku, za zády se někdo ozval slovy: já vás vyfotím. Byl to Ihsahn z Emperor. Samozřejmě jsem si musel dát fotku i s ním. Rovněž mě překvapil přístup britské Anathemy. Celý jejich set jsem seděl na boku pódia a se slzami v očích poslouchal skladby, které jsem kdysi obdivoval a ani mě nenapadlo, že bych se s touto hudební legendou potkal na jednom pódiu. Po koncertě jsem si povídal s Dannym a nabídnul mi panáka alkoholu. Odmítl a s úsměvem dodal, že alkohol přestal pít před dvaceti lety. Uznale jsem pokýval hlavou. Na to dodal: „To jsem začal brát drogy …“
Music video Leviathan
Na albu MANTA jsem konečně využil akustické kytary, které mě svým zvukem přitahovaly odjakživa. Nahrál jsem několik skladeb, kde byl pro ně velký prostor a jednou z nich byla píseň Leviatan. Videoklip k ní jsem chtěl hodně zvláštní a symbolický. Využil jsem k tomu strašidelný dům v Rymicích a skřety z Jednoho Kmene.
Album SPIRIT
Natočit akustické album bylo mým snem od doby, kdy jsem uslyšel desku White od Agalloch. V průběhu let mi ale došlo, že hra na akustické nástroje je daleko těžší, než na ty amplifikované. Navíc akustické aranžmá vždy prověří kvalitu skladeb, takže příprava naší akustické desky SPIRIT byla velice náročná a strastiplná. Problémy s bubeníkem vyvrcholily a veškeré práce na zvukové stránce desky připadly na mé bedra. Právě tehdy mi hlavou poprvé probleskl nápad na sólovou desku. Nicméně jako kapela jsme odehráli i několik akustických koncertů na podporu této desky a dodnes patří mezi moje oblíbené počiny.
Tour Manta & Dissonance 2018
Společně s Českými NEUROTIC MACHINERY jsem vyrazili na několik zastávek v Česku, Slovensku a Polsku. Jako kapela jsme byli za těch několik let velmi sehraní, ovšem po lidské stránce spolupráce s tehdejším bubeníkem moc nefungovala. Po odehrání tohoto tour jsme museli zrušit zbytek koncertů a hledat nového člena za bicí nástroje.
2019
A Mile Beneath The Ocean tour
Postupně jsem dával dohromady skladby pro album OAKVYL a ve zkušebně zněly skvěle, chybělo nám jen vyzkoušet materiál živě před nahráváním. Společně s plzeňskými ET MORIEMUR jsme zorganizovali české zastávky a několik koncertů v Polsku, kde jsme vždy zažili jen to nejlepší. Tentokrát byl koncert v Krakowě velmi náročný. Místní zvukař to trochu přehnal s alkoholem a nebyl schopný, už později večer, nazvučit samply. Za dohledu platících návštěvníků jsem tedy všechno nějak zapojil a náš set jsme odehráli až pozdě večer. Jinak všechno fungovalo a my jsme byli ready natočit desku Oakvyl.
Album ØAKVYL
Název desky Oakvyl navazuje samozřejmě na úplný začátek PFA proto, že jsem konečně mohl udělat desku o jaké jsem před tolika lety snil. V konečných fázích produkce jsem měl ale skutečně dost. tvorba mě naprosto pohltila a spolkla. Snažil jsem se vše dotáhnout k dokonalosti za každou cenu. Ráno jsem vstával brzy a ještě před prací dělal úpravy na albu a nahrával. Večer zase řešil záležitosti s vydavatelem a nebo Jensem Bogrenem ohledně produkce alba. Cítil jsem, že OAKVYL bude skutečně skvělá deska, zároveň jsem věděl, že to bude na dlouhou dobu poslední hudba, kterou pro PFA složím…
Spolupracovat se švédským producentem Jensem Bogrenem, který produkoval všechny moje oblíbené desky od OPETH, KATATONIA a SWALLOW THE SUN, byl můj splněný sen. Album tak dostalo nezaměnitelný zvukový kabát a já načerpal spoustu skvělých zkušeností.
Album po vydání sklízelo pozitivní reakce a bylo oceněno jako druhé nejlepší v kategorii Rock&Crossover v Anketě Břitva. Nicméně bylo potřeba ještě pracovat na propagaci tour, videoklipech a dalších náležitostech, takže spousta práce byla ještě přede mnou.
Poprvé a naposledy jsem se z PFA snažil udělat normální kapelu, kde má každý nějakou funkci a všechno tak nestojí a nepadá na mě. Ze začátku to vypadalo nadějně, ale po krátké době, když muzikanti zjistili, že kapela neznamená jen hraní a užívání si na koncertech začala morálka upadat. Byl jsem natolik zklamán, že se rozhodl pojmout celý projekt jako svou autorskou práci.
Videoklip Erich Zann Syndrome
Tvorba desky Oakvyl byla natolik složitá, že jsem se rozhodl udělat text i videoklip ke skladbě Erich Zann Syndrome trochu osobní. Čím dál více jsem pociťoval tlak, který kolem PFA se vzrůstajícím očekávání panuje. Také se na mě podepisovala únava, protože jsem posledních 10 let skládal každý rok jednu desku a k tomu točil několik videoklipů. Navíc se mi stále znatelněji vzdalovala tehdejší metalová komunita, kde šlo o to, být co největší drsňák, válečník, armáda a nevím co ještě. Hrát co nejrychleji a nejtvrději, ale bez duše, originality a osobitosti … Nemluvě o tahání do hudby politiku.
Jako inspirace mi posloužila samozřejmě povídka Hudba Ericha Zanna od H.P. Lovecrafta.
Ve videoklipu jsem si ostříhal vlasy a snažil se ztvárnit svou vyčerpanost a zklamání. Natáčelo se na půdě u Kina z kapely BBYB a videoklip byl opět oceněn jako druhý nejlepší v anketě Břitva.
Videoklip Spiritual Transcendence
Po produkčně složitém videoklipu k Erich Zann Syndrome a dlouhém procesu vzniku desky Oakvyl jsem chtěl jako druhý videoklip natočit něco čistě přírodního. Už dlouho jsem chtěl filmovat v místě, kde jsem vyrůstal a text Spiritual Transcendence k tomu přímo vybízel. S natáčením nám pomohl opět Libor. Bylo potřeba nanosit všechen aparát včetně agregátu hluboko do lesa, kde jsme se snažili dělat co nejmenší hluk (samozřejmě jsme neměli žádné povolení) …
Videoklip Yidhra
Touto Skladbou a videoklipem vyvrcholila dlouhodobá spolupráce s uskupením Jeden Kmen. Společně jsme vypracovali krátký film, k jedné z nejkomplexnějších skladeb, kterou jsem složil. Text i námět měl na starosti Ctibor z Jednoho Kmene. Výsledkem byla skoro desetiminutová audiovizuální prezentace, která měla premiéru na serveru fantasy.cz Dokonce jsme několikrát přemýšleli o živém provedení této skladby, třeba někdy nastane vhodná chvíle …
Tour Oakvyl Live Session Chapter I
Poprvé v historii projektu PFA jsme ještě před vydáním desky cvičili ve zkušebně a některé skladby před vydáním dokonce hráli. Kombinace aktivní propagace, svěžího hudebního materiálu a organizace v naší režii zaručila, že byla první kapitola tour k desce Oakvyl velmi úspěšná, stejně jako ohlasy na album. Kapela byla na svém dosavadním vrcholu.
Navštívili jsme nová i stará známá města a další várku domácích i zahraničních koncertů jsme měli odehrát na jaře.
Avšak od února roku 2020 se světem začaly šířit znepokojující zprávy …
2020
Pandemie
První část tour k desce Oakvyl byla skutečně úspěšná. Vůbec poprvé se nám podařilo něco dokonce vydělat.
Tour ale přerušila světová pandemie Coronaviru. Pamatuji si, jak jsem první zrušený koncert kvůli pandemii odsouval o týden s tím, že přece za týden se musí kultura vrátit do normálu. Dnes už víme, jak vážná situace byla …
Pandemie se velmi podepsala nejen na koncertech, ale taky na fungování kapely. Většina lidí po odsunutí koncertů ztratila motivaci cokoliv dělat. Prohloubily se další problémy s bubeníkem a celkově vychladly vztahy jednotlivých členů natolik, že jsem v kapele opět zůstal sám.
Koncerty se neustále odkládaly. Po vydání Oakvyl před námi byla skvělá budoucnost, v roce 2020 jsem si nebyl jistý, zda nějaká budoucnost je.
Pandemie měla i pozitivní dopady. Když jsem odevzdal album Oakvyl do lisovny, byl jsem přesvědčen že minimálně 2 roky pro PFA nic skládat nebudu. Hlavně proto, že jsem byl s deskou velmi spokojen a nedokázal si představit, že bych mohl složit něco lepšího. Bral jsem to jako svůj vrchol a zároveň se cítil úplně vyčerpaný.
Do dnes nevím, jak se mi to podařilo. Jestli to bylo situací, ve které se nacházel svět, nebo ve které jsem se nacházel já, ale během asi 3 týdnů jsem měl složenou úplně novou desku. A ne jen tak ledajakou. Už při skládání, které probíhalo velmi přirozeně a zábavně jsem měl pocit, jako bych skládal soundtrack k nějakému filmu …
Crowdfunding a film
Myšlenka filmu mi dřímala někde v mysli už od začátku mé tvorby. Vždy jsem bral PFA víc jako audiovizuální projekt, než jako kapelu. Hlavně ze začátku byla představa realizace filmu úplně nereálná.
Všechny ty roky natáčení videoklipů a skládání hudby vedly k tomu, abychom natočili film. Epidemie COVID-19 nám sice posunula druhou část tour k desce Oakvyl, ale také poskytla více času na přípravu crowdfundingové kampaně.
Ta si vyžádala skutečně několik desítek hodin práce. Díky tomu jsme zjistili, kolik lidí nám fandí. Po úspěšném zakončení jsme pocítili velký vděk, ale i zodpovědnost …
Navíc odpadly koncerty a o víkendech byl čas na přípravu projektu a aktivně tak celou pandemickou situaci využít.
Streamy
Na začátku světové pandemie nikdo nevěděl, jak dlouho budou kulturní omezení trvat. My už dnes víme, že jsme museli čekat téměř dva roky a odkládat druhou kapitolu tour k desce ØAKVYL třikrát. Nicméně, snažil jsem se využít čas kreativně: pracoval jsem na soundtracku, filmu, re-edici OCEANIZE, hráli úplně poprvé v ostravském klubu Barrák – i když prázdném … . Pořádal jsem taky virtuální edici festivalu Carnival of Souls
Videoklip Mutual Distortion
Samotná píseň Mutual Distortion zpracovává trochu netypicky, lidské vztahy ve spojení s moderními technologiemi. Celé natáčení se odehrávalo pouze před zeleným pozadí a veškerou postprodukci jsem dělal několik měsíců. Píseň navíc zaujala pevnou pozici v našem živém setlistu a dočkala se i akustického zpracování. Premiéra videoklipu proběhla ve spolupráci s největším českým fantasy časopisem pevnost.cz
Břitva
Za posledních deset let jsme byli poctěni několika nominacemi i umístěním v kategorii Album roku, objev roku a videoklip roku cen Břitva. I když se v umění soutěžit nedá, této ankety si obzvláště vážíme, protože v ní rozhodují pouze hudební publicisté.
Oakvyl tour CHAPTER II
Koncerty na druhé části tour k desce Oakvyl jsme museli překládat třikrát. Také jsme museli shánět opět nového bubeníka a i basáka, což mi zase sebralo spoustu sil a motivace.
Nicméně vzali jsme s sebou přátele z brněnských Arch Of Hell a několik koncertů jsme skutečně odehráli. Nebylo to sice ani zdaleka ideální a bezproblémové, ale měl jsem radost, že můžu opět stát na pódiu a hrát skladby z desky Oakvyl, která by si zasloužila daleko více koncertů.
Bohužel, už v průběhu tour znovu přicházely restrikce kvůli coronaviru, které značně ztěžovaly pořádání koncertů a poslední dva koncerty, které byly v plánu se ani neuskutečnily.
Moje motivace a síla táhnout kapelu byla díky kulturní situaci a přístupu kapely na nule. Chtěl jsem pracovat hlavně na nové desce, filmu a reedici první desky a neřešit neustále se přesouvající koncerty, cesťáky a ubytování, ani dopravu pro spoluhráče.
2021
Nahravání soundtracku EIGENGRAU
Moc dobře jsem věděl, že nechci znovu zažívat stres jako v případě nahrávání desk Oakvyl. Novou hudbu od PFA ještě nikdo neočekával, takže jsem mohl hezky v klidu nahrávat a produkovat. Navíc díky předchozím zkušenostem jsem mohl nahrávat kdekoli. Část hudby jsem nahrál na chatě v beskydských horách, kde nebylo o inspiraci nouzi. Hudebně je soundtrack velmi rozmanitý a není nouze o atmosférické pasáže i překvapivé zvraty.
Solo album
Pandemie ve mě probudila tolik kreativity, že jsem složil nejen novou desku pro PFA, ale měl i další skladby, které se nehodily ani pro PFA ani AWRIZIS. Vůbec poprvé mi v hlavě bleskl nápad na album, které by neslo moje jméno. Postupně jsem skladby nahrával a mixoval všude možně na cestách. Nechtěl jsem už znovu zažívat stres, který byl kolem desky Oakvyl. Takže jsem vše dělal tak, aby mě to hlavně bavilo, což mi připomínalo doby, kdy jsem nahrával desku OCEANIZE. Album bylo nominováno na ceny Břitva a podařilo se dokonce odjet několik koncertů, které ve mě opět zažehnuly plamen naděje.
Určitě bude další projekt …
Natáčení filmu EIGENGRAU
O hereckém obsazení našeho filmu jsem měl celkem jasno ještě před crowdfundingovou kampaní. Talentovaných lidí jsme za dobu tvorby poznali mnoho, ale vybrat už ty spolehlivé a zapálené umělce je docela tvrdý oříšek obzvláště, když má náš příběh rovnou tři hlavní hrdiny …
Samotné natáčení bylo samozřejmě velmi komplikované. Už jenom z logistických důvodů, kdy každý herec pochází z jiné části republiky, takže bylo potřeba řešit ubytování, make-up, časové harmonogramy, rekvizity, lokace, produkce. Samozřejmě ani první natáčecí víkendy se neobešly bez problémů. Museli jsme například nahradit jednoho z herců a také jsme přišli o jednu natáčecí lokaci. Naštěstí jsem si díky předchozím filmařským zkušenostem byl vědom velikosti projektu a nenechal se několika problémy odradit. Tento projekt je pro mě velmi důležitý a nejen kvalita, ale taky zážitek je u mě na prvním místě.
Carnival of Souls V
Uprostřed probíhající světové pandemie jsme se rozhodli uspořádat virtuální festival. I když jsme měli s organizováním akcí mnohaleté zkušenosti, tohle bylo něco úplně nového. Ve dvou lidech jsme měli na starosti vše od technické organizace po propagaci. Po skončení živého vysílání pozdě večer byla naše několikaměsíční práce úspěšně za námi a my jsme si mohli alespoň na chvíli užít atmosféru a radost z živého hraní. Stálo to za to.
2022
OCEANIZE ten Years in Arkham
Blížil se rok 2022 a já si připadal znovu na začátku. Postcards from Arkham byl sólový projekt, kterému nevěřil nikdo, kromě mě. Koncerty v nedohlednu a moje budoucnost velmi nejasná.
Došlo mi, že je to určitým způsobem pravda, protože je to přesně 10 let od vydání alba OCEANIZE. Také mi došlo, že mám konečně šanci využít všechny zkušenosti za všechny ty roky a nahrát album znovu a lépe. Vždy mě mrzelo, že některé skladby z technických důvodů hrát živě nemůžeme.
Re-edice desky OCEANIZE po 10ti letech vznikala vlastně velmi podobně, jako před deseti lety, ale přesto jinak. Hudbu jsem nahrával ve svém domácím studiu a stejně tak i tvořil obal a veškeré materiály pro propagaci. Všechno bez oficiálního oznámení, protože jsem nevěděl, zda skladby obstojí po tolika letech. Byl jsem mile překvapen. Tentokrát měla veškerá práce určitý cíl. Tím bylo využít všechny zkušenosti, nasbírané za 10 let a vychytat všechny mouchy tak, abychom mohli celou desku podpořit živě. To znamenalo živé bicí, lepší zvuk a samozřejmě kvalitní vydání na několika platformách. Album se tak konečně po 10ti letech dočkalo své podoby na CD, kazetách i digitálních platformách.
Narozdíl od původního vydání desky OCEANIZE má její reedice živého bubeníka!
S Honzou (DUSTBORN, ex Desire For Sorrow) jsem se seznámil v průběhu evropského tour DfS, kde jsem zaskakoval jako kytarista . Na celé tour rádi vzpomínáme a zůstali jsme v kontaktu i po něm. S DfS jsem například živě zahrál cover od Hypocrisy, pro Dustborn jsem zase natočil dva videoklipy, ale k hudební spolupráci došlo až zde …
Dokument ten years in Arkham
Když jsem si začal znovu přehrávat skladby z desky OCEANIZE začaly se mi znovu vybavovat všechny vzpomínky a zážitky za celých 10 let. A musím uznat, že to byly velmi příjemné vzpomínky, které mě naplňovaly nadějí a sílou, protože všechny temné dny se podařilo překonat a použít jako štít pro věci budoucí. Proto mě napadlo udělat dokument, ve kterém všechny tyto zážitky sepíšu, dokud je mám v živé paměti a dokud není pozdě.
Jednalo se o další příležitost, jak obohatit svoje filmařské a vypravěčské zkušenosti. Velkou inspirací pro mě byl dokument od KATATONIA, který mapuje jejich kariéru a mě velmi zaujal. Rozhodl jsem se tedy udělat dokument Ten Years in Arkham podobně.
Ten years in Arkham tour
Situace v kultuře nebyla zdaleka ideální a vzhledem k válce na Ukrajině bylo velmi zvláštní hrát koncerty. Nicméně 10 let od vydání OCEANIZE je jen jednou a já chtěl toto výročí uctít alespoň několika koncerty.
Postupoval jsem opět stejně, aby vše proběhlo co nejvíce v pohodě a v co nejmenším stresu. Oslovil jsem tedy kapely, které jsem za posledních 10 let poznal a jsou spolehlivé. To stejné se týkalo i sestavy kapely nebo výběru klubů.
Pokračování ve filmu Eigengrau